úprava vedení labské cyklotrasy
varianty městské trasy (Jaroměř, Josefov)
propojení obou měst
1/ Jakubské předměstí s kostelem sv. Jakuba
2/ Bývalé autobus. nádraží a proluka pod kostelem
3/ Nová zástavba v okolí kruh. objezdu Tyršova mostu
4/ Nová zástavba Husova třída
5/ Na Valech a propojení se severní lokalitou fotbalového hřiště
6/ Náměstí ČKA - oživení náměstí - mobiliář, rozšíření plochy loubí, propojení života s řekou
7/ Nová zástavba Na Cihelnách
8/ Koncepce Masarykových sadů - nové cesty, “zahradní město”, drobné prvky u řeky, altán
9/ Knihovna a okolí - přístavba přednáškového objektu
10/ Regenerace předprostoru divadla - náměstí Dukelských hrdinů (dopravní řešení, nástup)
11/ Zástavba prostranství Na Obci - prostor mezi ZUŠ a Ladou
12/ Prostranství mezi panelovými domy - komunitní zahrada
13/ Plavecký areál - řešení celého areálu (nové zázemí, propojení se školou, parkoviště, nástup)
14/ Korunní hradby - areál se sýpkou a “náplavkou” (sportovně - rekreační centrum u vody)
15/ Turistické značení Josefova (značení objektů, ulic, prohlídkových okruhů apod.)
16/ Vojenská nemocnice - způsoby využití (koncept umělecko-řemeslnické školy pro veřejnost a výměnné pobyty)
17/ Masarykovo náměstí - koncepce úpravy povrchů, zeleň, parkování, rozcestník, mapa
18/ Josefovská rozhledna (možnosti využití výškových bodů pro rozhlednu)
19/ Náměstí Svobody - koncept prostranství - nová bus. zastávka s čekárnou
20/ Hradební promenáda - vyhlídky, drobné zásahy, propojení s vnitřním městem
21/ Josefovské louky a okolí - nové pozorovatelny, trasy, možnosti koupání na Metuji
Po výstavbě dalšího úseku dálnice (a posléze i obchvatu) by se mělo městu ulevit od nadměrné dopravní zátěže. Nákladní doprava se vyloučí z města úplně a intenzita osobní dopravy by se mohla snížit na polovinu...
Mělo by dojít k minimalizaci profilu stávající silnice na 1+1 pruh a podélné parkování na jedné nebo obou stranách (Husova ulice) - vize bude řešit pouze úsek od železničního viaduktu k Jakubskému předměstí a na modelových příkladech bude demonstrovat proměnu města. Do ulice by se mělo vrátit stromořadí a navrátit jí tak charakter hlavní třídy. Vize počítá s úpravami prostranství okolo kruhového objezdu v předpolí Tyršova mostu. Zde chybí zástavba, která byla v minulosti nahrazena právě dopravními stavbami. Je třeba zmenšit “volnou plochu” a doplnit strukturu chybějícího vnitřního města.
Na druhé straně Jakubského předměstí jde o podobný problém, který by se vyřešil zúžením komunikace na minimum, posunutím stopy blíže severním objektům a maximálně rozšířit veřejný prostor, který by tak dal nadechnout prostoru, který zde dnes chybí.
Druhým aspektem je to, že člověk, který po průtahu projíždí městem nemá šanci poznat, kde začíná centrum, kde je náměstí a je nutné tyto 3 části - Jakubské předměstí, Náměstí ČKA (+Valy) a předpolí Tyršova mostu provázat do jednoho celku...
dříve to bylo druhé centrum, prodloužená osa hlavního náměstí
dlážděný, resp. mlatový povrch, řada domů chybí
okolo kostela býval hřbitov - přesunutý
v návrhu se budeme zabývat zklidněním komunikace I/33 a dopadem na dané místo
bylo by dobré místu navrátit zmizelý předměstský charakter, dnes je to bohužel jen objezd (více kamenem dlážděných ploch)
kolem kostela klidná oplocená zahrada
zúžit silnici a rozšířit plochu náměstí (výškové rozdíly v terénu se tím zjemní)
prostranství již nebude plnit funkci nádraží, to bude nově umístěno u vlaku
posunout bus. zastávky blíže ose výstupu ze Žákovy pasáže?
vybudovat parkovací kapacitu (pro náměstí), + samoobslužný stojan,CNG apod.
nalákat lidi k návštěvě náměstí, k tomu poslouží proluka pod kostelem, dřevěné schody, terasa, malý objekt se zmrzlinou apod. - nasát lidi na náměstí
nová modelace terénu v okolí kruhového objezdu a dotvoření chybějící zástavby
nová zástavba místo dnešní lékárny
zrušit kruhový objezd, vybudovat křižovatku
nová zástavba i na straně kde je Tesco (do budoucna)
na straně kde je Penny vybudovat smíšenou zástavbu (bydlení,obchod,služby) a uvažovat jako celek území až k řece (část bývalé Mateřské školy)
vytvořit kvalitní předprostor náměstí a nalákat na něj lidi
nová zástavba na úrovni panelového sídliště, nová příjezdová komunikace
od viaduktu profil okolo zúžení komunikace na min.,parkování,stromy
podélné stání po obou stranách
propojení Na Valech s náměstím a propojení se sportovním areálem na severu (směř Hořenice)
bylo by dobré se zaměřit na parkovou úpravu, mohla by zde být vodní plocha? rybník? dříve zde býval náhon
parkování přesunout na autob.nádraží, z části se Valy dají využít k parkování
otázkou je průjezdnost tohoto území automobily
tato severní hrana města, ukončující historické jádro, funguje jako otevření města vůči krajině (záplavové území, slepé koryto Labe…)
provázání plochy náměstí s loubím (kavárny, obchody, předzahrádky apod.)
vycházet z již hotového projektu a udělat takové změny, které se mohou realizovat již nyní a budou platné i po rekonstrukci
více zeleně. větší plocha pro pohyb než pro auta
fasády některých domů - francouzská okna, přímé propojení ven s parterem
vytvořit z náměstí konkurenční prostředí vůči nákupním zónám ve městě (ale vytvořením jiné kvality, nikoliv opakováním)
naznačit způsob zástavby, typologie, zastavěné části a veřejná prostranství
využít motivu cihel, materiál = značka (propojení Josefova a Jaroměře) - vytvořit něco jako nový Zlín
cílem by měla být krásná lokalita s jasným duchem jako má jurkovičova vilová čtvrť Na Ptákách
/Předprostor divadla - náměstí Dukelských hrdinů
Masarykovy sady mají velký potenciál stát se “zelenou oázou města”. Jedná se o park obepínající jeden z meandrů řeky Labe. V parku je umístěno několik významných staveb - solitérů - které v sobě soustřeďují důležité kulturně-vzdělávací funkce - městské kulturní centrum Jaroměř (divadlo), loutkové divadlo, knihovna, základní a mateřská škola, poliklinika apod. Jsou to všechno instituce, bez kterých se město do budoucna neobejde a mělo by je proto rozvíjet. Park se dá rozdělit na několik částí - promenáda okolo řeky, vnitřní části se solitérními stromy a částmi, které vytvářejí prázdná prostranství bez stromů. Dále je zde starý altán, který je trochu skrytý za keři a chtělo by ho proto odkrýt. Bylo by dobré v parku znovu obnovit nějaké průhledové osy, směřující k lávce na náměstí a k hlavním bodům.
//Na západní straně je park ohraničen sídlištěm s několika panelovými domy. Prostranství okolo domů není příliš vyřešeno, jedná se o “zbytkovou zeleň” s trávníky a nevhodnými dřevinami (smrky apod.). Přínosné by bylo tyto prostory více využít, propojit je s parkem a vytvořit “vrstevnaté město v parku” - kombinací bydlení, práce a volného času. Tato prostranství na sídlišti by se mohla někde proměnit ve sportovní a odpočinkové plochy - jakési dvory - může se pracovat s částečně uzavřenými dvory, používat nižší ploty a vytvářet tak více či méně intimní prostory. Další možností by byl dlouhodobý pronájem plochy spolkům nebo jednotlivcům z paneláků, kteří by si zde mohly zřídit zahrádky, menší objekty na grilování apod. Ideálním adeptem pro takový experiment je “nádvoří” sídliště mezi ulicemi Na Obci a Karla Lánského.
Realizování takového projektu by znamenalo udělat sezení s majiteli jednotek a prozkoumat zájem a případně hned zájemce zapojit do společné přípravy projektu.
///Několik bytovek podél nábřeží 17.listopadu se mají snahu otevřít se směrem k řece. Zde by zase bylo vhodné co nejvíce potlačit dopravu po nábřeží (např. vybudováním nové komunikace vedoucí přímo od Husovy třídy, spolu s ulicí Knappovou a obsluhující toto území zezadu). Parkování by se mohlo odehrát na západních stranách od panelových domů a východní část vedoucí k řece využít jako rekreační plochu u vody, např. dřevěné schody k vodě (např. Litomyšl). Došlo by k lepšímu propojení se sady, které by se tímto oživily.
////Východní cíp parku u školní jídelny by se měla více otevřít k řece, byla by možnost trávit čas před po jídle venku na sluníčku, aktivním pohybem a odpočinkem u vody. Zpevněná plocha by se zčásti mohla opravit a využít na basket apod. Mělo by se jednat o rychlé hry, aby děti stihly využít polední přestávku. Dalšími prvky by mohl být vybaven sám park, k současnému altánu by mohly přibýt drobné prvky na sezení a malé hliněné plochy na kuličky a petanque.
Budova městské knihovny je oblíbená a často využívána. Vnitřní prostor zatím dostačují, do budoucna jsou limitem půdní a sklepní prostory, vzhledem k tomu, že se jedná o vilu stavění pro bydlení. Jedna ze záplav v minulosti měla za následek, že byla ubourána venkovní terasa, která byla podmáčená. Knihovna postrádá prostor, který by sloužil pro besedy, přednášky a komunitní akce. Tento prostor by měl vzniknout v návaznosti na stávající objekt knihovny. Měl by být nově bezbarierový jako přízemí knihovny, doporučujeme klidnou severní stranu krytou zelení, objekt by mohl být dřevostavba cca pro 20-30 lidí. Důležité je zapojit knihovnu a dění kolem ní více do parku, přilákat více lidí na kulturní akce apod. V letní sezoně se zde mohou konat kulturní akce: malý koncert, přednášení, četba, filmový klub apod.
Přínosem bude bezbarierovost přízemí, kdy by nová venkovní terasa sloužila i pro nástup handicapovaných. Navíc by mohl být nový objekt koncipován tak, aby se v něm zároveň mohly dít dvě akce současně (přednáška neruší čtenáře apod.)
Nejvhodnější místo pro novostavbu je severní strana, která je krytá vůči řece menším valem a prostor je krytý mnoha vzrostlými stromy. Jeden z nich je vysoký stříbrný smrk, který by mohl být odstraněn a namísto něj vybudován propojovací krček, který by mohl být kryt jakous pergolou, otevřeným prostorem, platformou s bukem prorůstajícím skrz pergolu. Meziprostor by se mohl využívat i nezávisle na vnitřní provoz knihovny. Je nutné zachovat pěší cestu okolo knihovny kudy se chodí ze školy (Husova třída) na náměstí.
Prostor okolo Městského kulturního centra, především náměstí Dukelských hrdinů, jehož dnešní podoba je směsicí různých vlivů a nánosů, je třeba zkultivovat do podoby, která vytvoří důstojný předprostor zdejšího divadla (původně budovy Sokolů).
Nešťastně vedená komunikace Albieriho odřezavá kulturní centrum od parku a ponechává ho na jakémsi ostrohu mezi ulicemi. Chybí mu jakýkoliv větší předprostor. Na pohlednicích z dřívější doby je patrné, že toto náměstí mělo jasnou komponovanou osu směřující na divadlo, ta se však dnes částečně vytrácí. Bylo by dobré při přemýšlení o tomto náměstí vzít v potaz další objekty v okolí (budova polikliniky, která vytváří jakýsi druhý protipól divadlu) - mezitím by se měla odehrát plocha parková, ale otevřená, se stromořadím a parkovacími stáními u silnice.
Možností zlepšení místní dopravní situace je zúžení ulice Albieriho, možná i zjednosměrnění (vytvoření obytné zóny a omezení rychlosti). Druhým krokem k tomu, aby místo před divadlem bylo bezpečnější, je posunutí “esíčka” o 50 metrů dále od divadla. Tím by vznikl automaticky předprostor divadla a drobnými změnami, jako je nové dláždění (v rozsahu celého okolí divadla) a zdvižení komunikace do výšky okolních chodníků, se místo zklidní a zpřehlední (a zlepší se prostupnost skrz park ke sportovnímu areálu).
Prostor Na Obci je nazván podle původní zástavby v místech dnešního sídliště. Část struktury se zachovala, je to především část okolo ZUŠ a vily Dr. Hermanna. Dnes je tento prostor sdílen s panelovými domy, ze severu je prázdná travnatá plocha (dříve zastavěná) v majetku města a vedle obchodní dům Lada. Celá lokalita není dostatečně využitá, část území by se dalo zastavět domy v duchu staré zástavby nebo řadovými domy. Okolo křížku se čtyřmi lípami by se prostor mohl proměnit v malé prostranství s mlatovou nebo kamennou plochou. Znamenalo by to nově narovnání stávající komunikace Na Obci blíže k panelovému domu, tím by vznikl větší prostor, který by byl lépe využitelný (silnice by prostor nekřížila, ale vedla by po obvodu). Nové stavby by doplnily stávající strukturu zástavby. V rámci nového konceptu nového “města v zahradě”, bude tato lokalita vyhledávaná.
experiment oživení a pronájem plochy pro různorodé aktivity
Prostranství mezi panelovými domy, je popsáno v předešlé kapitole. Mělo by dojít k většímu zapojení lidí do oživení nádvoří uprostřed panelového sídliště. Jednou z možností je pronajmout část prostranství “zahrádkářům”, vytvořit nový altán, upravit prostranství, aby bylo atraktivní.... pomocí nízkého oplocení vymezit různé prostory, aby to nebyla jedna indiferentní plocha atd. Uspořádat s lidmi debatu a pracovní skupinu a zapojit je do návrhu.
propojení plaveckého areálu s gymnáziem, sportovním areálem, skrz stráň
jiné uspořádání - šatny, zázemí, bazény na stejném místě
s přihlédnutím k tomu, že by se mohl velký bazén do budoucna zastřešit
vyřešit kapacitní parkování v ulici Karla Lánského (krátkodobé stání pro bazén, dlouhodobé sídliště)
řešení - dvoupatrový parking???
Areál dnes disponuje dvěma venkovními plaveckými bazény (velký a malý). U toho menšího je umístěna skluzavka a občerstvení s posezením, u většího bazénu stojí jednopatrový dlouhý objekt šaten a sprch spolu se strojovnou. Tento objekt není v dobrém stavu a sráží celkový dojem ze sportovního komplexu. Objekt má asi 75 metrů na délku a odděluje areál od ulice Karla Lánského. Areál je rozlehlý, s velkou travnatou plochou a sportovními atrakcemi (plážový volejbal, venkovní trenažery apod.). Jižní strana je svažitá, rozdělená do několika teras a zarostlá náletovými dřevinami.
Areál sousedí s řadou rodinných domů a tato lokalita jako celek vytváří neprostupnou bariéru v pohybu ze severu na jih od Masarykových sadů. Návrh by mohl zohlednit lepší prostup ke sportovnímu areálu a gymnáziu: to by znamenalo vybudovat cestu skrz areál, zbudovat schody ve svahu s vyústěním do ulice Ot.Španiela. Toto místo na hraně by také mohlo být velmi atraktivní pro místní i pro návštěvníky. Revitalizace celého zeleného svahu by stál za zvážení...
Poslední investice se věnovala opravě bazénových van a nové čistící technologii. Objekty by se v ideálním případě daly oddělit, nemusely by tvořit jeden objem. Na místě by mohla zůstat technologie a občerstvení s tobogánem. Vstupní budova by se mohla posunout nebo natočit ve směru severo-jižním. Severní hrana by tak mohla být řešena jinak, jako jakési solárium
Prostor u řeky Labe - plovárna, samoobslužný přívoz, relativní klid u vody
možnost vést tudy cyklotrasu - alternativu druhému břehu - u skateparku malé občerstvení s veřejnými toaletami (nesmí se dublovat s objektem na soutoku - půjčovna loděk)
zapamatovatelný moment průjezdu korunní hradbou, to je moment, kdy se turista dostane do kontaktu s pevností, přímo na něj zapůsobí a navnadí ho to...
rozcestník pro turisty - směr Jaroměř centrum, směr Josefov centrum - není to infopoint, ale mezník pro plánování další cesty
možnost si odpočinout u vody, přívoz, samoobslužné molo, příběh o vojácích, kteří zde hlídali most, stavidla pro zatopení luk apod.
řešit celý areál, jako sportovně rekreační centrum, přivedení lidí z labské cyklostezky, sportoviště, ovál, online brusle, lezecká stěna, motokáry apod., výhodná poloha mezi oběma městy - stanoviště mezi oběma městy
budova sýpky - prázdný 3 patrový objekt, původní vojenský účel, krásné dřevěné stropy a sloupoví, nízká podchodná výška cca 2m
využít jednu ze šikmých zdí (4 podobné prostory, po dvou na každé straně) pro přístup k vodě, je to část řeky Labe s klidnou hladinou (jez před elektrárnou o 300m níže), je zde možnost se dostat k vodě, opalovat se, možná i koupat - z vyvýšeného mola - zarůstá
Na jednom z míst se již dnes chodí chytat ryby, v místě skateparku je nejvhodnější místo, je dobře orientováno vůči slunci - na jih, propojení s hřištěm, možná něco jako kladka na druhou stranu? co plošinu na vodě, něco jako mobilní molo mezi dvěma břehy…
Zhodnotila by se celá lokalita u řeky, na druhé straně cesta pokračuje zrcadlově
sjednocení grafiky a formátu popisek, směrníků, ukazatelů, tabulek na domech, značek atd. (heslo - v jednotě je síla, a přehlednost)
na náměstí by měl být znak města - velký model v dlažbě - tady jsem, tudy vede jedna trasa atd. - prodat půdorysný znak pevnosti
vymyslet orientační systém po městě
možnost vybudovat např. v dlažbě různé značky, čísla objektů
zapojení současných možností online informací (mapy, video, audio apod.)
koncept využití objektu, provozy, vnitřní typologie stavby a venkovní nádvoří
vize fungování školy
synergie propojení života pevnostního města a života školy
instituce (škola) jako živá struktura vytvářející impuls pro nový život ve městě
formát umělecké školy jako uzavřeného cechu, kde se studenti budou seznamovat s tradičními um. disciplínami jako sochařství, restaurování uměleckých děl a stavebního dědictví, fotografie, filmová a televizní technika, filosofie a dalších
škola jako autonomní jednotka, komunita, typ školy architektury Bauhaus
Budova vojenské nemocnice je obrovská dvoupodlažní budova lichoběžníkového půdorysu nacházející se ve východní části pevnostního města Josefov. Uprostřed nemocnice je nádvoří velikosti běžného náměstí malého českého města. Na východním cípu byla dříve součástí areálu nemocnice zahrada pro nemocné (je patrný cihlový plot a vstupní brána). Dnes je zahrada z části zastavěná (z doby, kdy sloužila nemocnice sovětům), a je není tudíž přístupná.
Hlavní vstup do objektu je ze západní strany z náměstí Boženy Němcové, další dva vstupy jsou umístěny zboku. Čtvrtý vedlejší vstup vedl do zahrady. Objekt s bývalou zahradou je v majetku města.
Východní strana je v rámci celého města částí nejvíce uzavřenou. Nebyla zde nikdy brána, jedinými spojnicemi vnitřního světa s okolím byly tzv. poterny, průchody spojující okružní cestu s prostory mezi bastiony. V tomto smyslu se dá vnímat objekt nemocnice (stejně jako kasáren) městem ve městě. Je to samostatná uzavřená buňka s velkým vnitřním nádvořím.
Je to ideální prostředí pro vybudování školy s uměleckým zaměřením. Silné stránky:
dobrá dostupnost v rámci města, dostatek prostorů pro rozšiřování (a případně zmenšování) školy, nezávislý pronájem prostorů
vysoké klenuté prostory nabízejí dostatek prostoru pro jednotlivé ateliery
orientace ke světovým stranám, severní atelierová (kresličské a sochařské)
propojení s parterem, plochou nádvoří
možnost vybudovat velké nákladní výtahy (přemisťování soch, techniky apod.)
možnost pronájmu části budovy natáčecím štábům (využití techniky, podpora od školy apod.)
půdní prostory jsou obrovská prostorová rezerva
možnost rozfázování obsazování budovy (podle úspěchu a počtu studentů apod.)
Masarykovo náměstí (hlavní josefovské náměstí) se nachází v pomyslném středu pevnosti. Pomyslný střed kašny (letos nově zrekonstruované) je myšleným středem pevnostního města. Říká se, že odtud se celé město začalo vyměřovat a stavět. Kolem kašny dnes vede celkem frekventovaná komunikace a tím vytváří jakýsi ostrůvek s kašnou uprostřed náměstí. Kolem dokola náměstí se nachází pár stromů, 4 studny, nově umístěné lavičky a veřejné osvětlení. Plocha se dá na první pohled rozdělit na část kolem kostela a tu před bývalou budovou velitelství.
Dá se také jasně rozdělit podle typu materiálu. Větší plocha je dnes travnatá (kolem kostela a před velitelstvím), menší vnitřní plocha je mlatová s lehce travnatým okrajem. Nedá se říct, že by bylo náměstí samo osobě něčím zajímavým. Zajímavé jsou objekty okolo, pevné osy vycházející z pravidelného založení. Jinak působí náměstí poměrně prázdně, člověk se v něm necítí dobře.
Z historických pohlednic známe podobu z konce 19.století, kdy se z původně vojenského shromaždiště (utilitární čisté prostory bez stromů) stává anglický park s bujnou zelení, stromy, záhony, udržovanými cestami, altány apod. Tuto minulost nepřipomíná na náměstí už vůbec nic.
Cílem vize je přinést na náměstí více aktivit. Myslíme si, že je vhodné, aby se při rekonstrukci tohoto náměstí myslelo na to, že by hlavní parkovací plocha a výchozí bod návštěvníků měl být právě zde. Souvisí to tím, že toto je hlavní prostor, zde se bude dát jít na vyhlídku na věž kostela, zde jsou nejvýznamnější budovy, je zde ubytovací kapacita, hospoda a všude je to, vzhledem k založení, stejně daleko.
Navrhujeme tedy, aby se plocha náměstí rozdělila do několika zón a ty se pak podle tématu nebo funkce dále rozvíjely. Zóna u kostela byla dříve řekněme tou nejintimnější, nejklidnější. Myslíme si, že by se zde mohla ujmout zahrada v původním smyslu slova: tedy sad za hradbami, tedy za plotem. Problém, který je vidět na první pohled je to, že se nedaří udržovat pořádek a zákony ve městě. Zahrada by mohla fungovat v určitých režimech, na noc by se zahrada zamykala.
Prostřední mlatovou část by bylo dobré využít z části na parkoviště. Zde si představujeme, že by se začínaly prohlídkové okruhy. Byla by zde v parteru (v dlažbě nebo mlatu) např. z plechu nebo kamene, vytvořena silueta města ve velkém měřítku. Mohlo by zde být něco jako velké šachy (šachovnice města), dále replika kanónu a hlavně nějaký malý kiosek, který by Vás rychle seznámil s tím, co byste mohli vidět a dát Vám přibližnou představu, jak dlouho to bude trvat.
Travnatá část před velitelstvím je dnes prošlapaná díky tomu, že si lidé pochopitelně zkracují cestu v půlce a diagonálně. Je to logické a nový návrh by tyto “nové” cesty měl reflektovat. Tato část by měla být nejvíce “vyzdobená” novými cestami, promenádou, altánem apod. Mělo by se vždy jednat o stromy dlouholeté a záhony by se mohly osazovat spíše přírodě blízkými druhy, které se nemusejí tolik obdělávat.
Jednou z věcí, kterou by nově mohlo město Josefov návštěvníkům nabídnout, je zpřístupnění některého z výškových bodů ve městě. Nejvhodnější se jeví využít věž kostela (je nejvyšší a v nejlepším stavu), která patří městu, a byla by zde možnost nezávisle provozovat vyhlídku (vlastní vstup). Nevýhodou je jedno úzké místo na schodišti, které se jistě dá vyřešit. Větším problémem je fakt, že se v nejvyšším místě nacházejí antény a různé vysílač, které brání ve výhledu. V první řadě by bylo dobré se dohodnout s provozovateli na kompromisu.
Jednou z možností je, aby se věž kostela nastálo za poplatek otevřela, poopravili se dřevěné části, antény se umístili na jednu stranu nebo do jiného bodu a nejvýše umístěná okna s dřevěný stíněním by se upravila tak, aby se skrz ně dalo dobře vidět. Výhledové možnosti jsou dosti omezené, okno je na šířku přibližně metrové, jedná se o typ “volského oka” (tedy vikýře). Na každé straně věže je jedno. V horní části věže, v úrovni těchto oken, je vybudována dodatečně dřevěná kóje, která bude muset být odstraněna.
Na druhou stranu pokuď budeme chtít, aby návštěvník po výstupu do věže měl z výhledu zážitek, museli bychom přistoupit k velkorysejšímu řešení, půdorys ideálního města za to rozhodně stojí. V úrovni nejvyšších oken, tedy nad hlavní střešní římsou by se jedno z oken mohlo rozšířit a vytvořit z něj výstup ven. V úrovni podlahy by se na každé straně věže vysunul ven nosník, takže by vznikl nosný kříž. Na ten by se umístila ocelová příhradová otevřená lávka se zábradlím po obou stranách. Výhoda tohoto řešení je, volnost rozhledu a využití nejvyššího místa, nevýhodou je špatný přístup a vyřešení vysílačů.
Druhou variantou by bylo probourat se ven na fasádu nad dnešními hodinami, využít jen poloviny schodů nahoru a ochoz udělat pod římsou. Výhody: zčásti kryté, dobrý přístup a nekolize s vysílači. Nevýhoda: možná kolize s hodinami.
dlážděné náměstí se stromy
plochy pro sportovní a jiné aktivity
minimalizovat parkovací stání
nová bus zastávka a čekárna
Náměstí Svobody má dnes nejméně podobu náměstí. Není to náměstí v běžném smyslu, jedná se spíše o prostor, který se umocnil po probourání Novoměstské brány. Jde o podlouhlý (ve směru Okružní ulice) prostor, který se využívá především k parkování. Náměstím prochází hlavní průtah a rozděluje tak prostor na dva.
Hlavní změnou má být přesunutí autobusové zastávky, která je nyní na nám. Boženy Němcové. Zároveň s tím by se zde měla vybudovat autobusová zastávka, která by měla být otevřená, odolná a nedřevěná.
Velkým problémem v této části je nepřítomnost jakékoliv venkovní sportovní plochy nebo plochy, kde by se dalo něco dělat (vybíjet energie) pro dorost a mladistvé. Nejbližší je skatepark s hřištěm mezi řekami, dále je zde pouze sál Sokolovny.
Tento prostor proto vnímáme jako rize městský prostor, nikoliv jako park. Rádi bychom zde umístili plochy mlatové a štěrkové, minimalizovaly travnaté plochy upustili od záhonů apod. Pouze stromy, mlatové cesty, lavičky a uprostřed plocha (mlatová) s jedním košem na basket, lezeckou stěnou, workoutem apod. Celá plocha náměstí by mohla být nově dlážděná.
Je třeba vymezit parkování, aby se parkovalo úsporněji a asfaltové plochy zabíraly co nejméně místa.
nové dřevěné prvky na promenádě (vyhlídky, prostor ve stromech apod.)
zdůraznění míst, která někam směřují (soutok Metuje apod.)
lepší propojení města s hradbami
Oživení hradební promenády drobnými prvky, lavičkami s výhledy, prvky pro piknik apod. Zpřístupnění vnějšího okruhu souvisí s propojením s vnitřním městem, otevření poteren a prostupů skrz opevnění. Možnost odkrytí části chodeb nebo obnovení prostupu spodní chodbou jako spojnici vnitřku města (bastionu) s venkovním prostorem za hradbami (Bastion IV).
ptačí louky představují krajinářskou zajímavost v okolí pevnosti
vybudování malých objektů u vody (poustevna, ohniště, spánek…)
napojit síť vnitřních cest s okolím (systém značení tras a míst k pozorování.
možnost do budoucna vybudovat přírodní centrum přímo v lokalitě, sloužilo by jako vzdělávací instituce pro školy a ochránce přírody
živý přírodní park
Velmi hodnotná krajina bohatá na různorodé živočichy (ptáci, hmyz, netopýři, plazy apod.), jedná se o původní funkční systém zavlažování, svého druhu jediného v Čechách. Místní ochranáři se o louky starají a postupně je vykupují, z peněz dárců budují infrastrukturu jako lávky, chodníky, ptačí pozorovatelny apod.
Navrhujeme, aby se poblíž Poklasného mlýna by mohlo vybudovta dřevěné molo podél řeky Metuje s malým vlezem do vody. Mohlo by se vybudovat nové značení tras s informačními tabulemi o jednotlivých druzích živočichů.
Vnímáme louky jako přírodní protiklad města Josefov a to vyžaduje lepší vzájemné propojení a informování lidí.
Všechny otázky vám rádi zodpovíme, stačí nás kontaktovat: